Narativní přístup je založený na teorii sociálního konstruktivismu a jeho základem je vyprávění životního příběhu. Rolí terapeuta je podněcování k převyprávění příběhu takovým způsobem, aby přinášel nové významy, možnosti, naději.
V rámci vyprávění příběhu se posluchač dozví různé spojky, paralely, pocity a významy spojitostí, skutečné vize. Jsou nebo mohou být prozrazeny sny a představy, motivace nebo třeba vývoj vztahů v čase.
Vratislav Strnad (systemický psychoterapeut a zakladatel ISZ) popisuje, že v narativní terapii se opíráme o předpoklad, že zkušenost člověka je vždy více vrstevnější, než jak je možné ji popsat. Když s klientem hledáme, vždy najdeme nějaké další aspekty pojmenované zkušenosti, případně nebo nejlépe také najdeme jiný smysl.
“Terapeut hledá momenty, chování, myšlenky nebo příběhy, které by mohly odporovat problémovému příběhu.” (Závěrková, Hesoun, Frumin, 2021)